HISTORIE SBORU DOBROVOLNÝCH HASIČŮ KOBURK

Obec vznikla rozparcelováním poplužního dvora výprachtického a ovčince na Pláňavech, který byl součástí velkého panství lanškrounského.Když výprachtický dvůr vyhořel, vrchnost jej už neobnovila, nýbrž pozemky rozdělila a prodala obyvatelstvu, které si ve zbylých zdech vystavělo příbytky. A tak již roku 1789 vznikla nová ves, která na počest rakouského polního maršálka Bedřicha, vévody Sasko – Coburgského dostala název Koburk.První obyvatelstvo se živilo polním hospodářstvím a tkaním na ručních tkalcovských stavech. Do roku 1850 měla obec svého rychtáře, potom byla připojena k Heřmanicím a 9. srpna 1880 se opět stala samostatnou obcí. Prvním starostou byl zvolen Jáchym Chládek z čp. 33, na obecním razítku byl vyryt sv. Florián, který je považován za patrona obce Koburk. Razítko se bohužel nedochovalo.Velké neštěstí postihlo obec 23. srpna 1890. V poledne vypukl požár, který zničil 8 usedlostí. Na pomoc přijely hasičské sbory z Výprachtic a z Heřmanic, ale obydlí se již nezachránila. Dodnes se tomu místu říká Na Spálenisku.Toto neštěstí vedlo občany k založení hasičského sboru v obci. Stalo se tak 25. ledna 1891. Byla zakoupena ruční dvoukolová stříkačka a ostatní náčiní v ceně 300 zlatých.Prvním velitelem hasičů se stal Vilem Hejl čp.13Spolek pořádal pravidelná cvičení, výborová sezení a valné hromady se konaly v obydlí některého činovníka. Hasiči se zúčastňovali oslav k výročí trvání spolků, pořádali výlety a nacvičovali divadelní hry. Od roku 1934 sbor každoročně pořádal poutě v Koburku. Konaly se 4. května na den svátku sv. Floriána, který je současně i patronem hasičů. V těchto letech sbor často zasahoval u požárů v okolí, obyčejně zaviněných bleskem nebo neopatrností.Během 2. světové války částečně ustala činnost hasičů, ale hned v roce 1945 bylo přijato mnoho mladých členů a začala se rozvíjet nová činnost. Předsedou spolku byl zvolen pan Josef Skalický, hasič tělem i duší. Opět začala pravidelná cvičení sboru a roku 1946 začali hasiči sestavovat motorovou stříkačku ve stodole v Šemberově chalupě (dnes zbořena). Roku 1949 byla dokončena a slavnostně předána do používání. Cena materiálu činila 23.221 korun. Po předání stříkačky bylo rozhodnuto ihned pracovat na hasičském autě. Opět se pracovalo v Šemberově chalupě, dokončeno, nastříkáno a předáno do používání bylo koncem roku 1950. Materiál na zhotovení činil 28.690 korun. Ještě téhož roku na podzim se začalo se stavbou hasičské zbrojnice. Pracovalo se každou sobotu, koncem roku 1952 byla hotová hrubá stavba. Na podzim roku 1954 byla zbrojnice omítnuta a dokončena. Odpracováno bylo 6.078 hodin.I přes značné pracovní vytížení nacvičovali hasiči divadelní hry, které sehráli v hospodě „U Floriánů“, navštěvovali plesy, stavěli májky.Roku 1958 byly do místní jednoty poprvé v její historii přijaty tři ženy – Marie Kuběnková, Růžena Chládková a Pavla Hejkrlíková.Vybudovala se požární nádrž. Roku 1963 bylo sestaveno družstvo mladých hasičů, přihlásilo se 10 dětí, vedoucí byla určena Pavla Hejkrlíková.V následujících letech se činnost soustředila na údržbu hasičské zbrojnice, veřejného osvětlení, požární nádrže, pořádaly se výlety, sběr železného šrotu.Roku 1988 si podalo 17 žen přihlášku do SPO (Svaz požární ochrany). Tím začala další etapa spolku. Ženy se zúčastňovaly sportovních soutěží, chodí se na brigády, připravují se různé kulturní akce, opět se každý rok staví májka, pořádají se plesy a maškarní karnevaly pro děti, jezdíme na výlety. Stále se obnovuje družstvo mladých hasičů, které se zúčastňuje soutěží a má dobré výsledky. Od roku 1994 se začala rekonstrukce hasičské zbrojnice. Pro nedostatek financí se práce protahují, přesto věříme, že se nám v brzké době podaří dílo dokončit a přenechat další generaci.

Zdroj: Výprachtické noviny - 700 let

Hasiči z Koburku slavili 130 let od založení hasičského spolku

V hasičárně byly k nahlédnutí kroniky hasičského sboru v Koburku, včetně té nejstarší z roku 1891. Byla zde přehlídka požární techniky, jak té starší, ručně obsluhované, tak současné.Zajímavé byly stříkačky tažené koňským spřežením, kde vlastní pumpu ručně ovládali čtyři hasiči tzv.„čtyřmužné". Činnost s touto stříkačkou je vidět při hašení domečku, který byl pro tento účel postaven z lepenky. Nechyběly ani dnes již méně známé ruční stříkačky tzv. „berlovky" či „džberovky", které byly povinným vybavením v dílnách. Dnes jsou nahrazeny ručnímu hasicími přístroji. Berlovky mají výhodu v tom, že vodu čerpaly ze džberů, které byly k ohni podávany zástupem občanů. Práce s ní ale byla namáhavá, tak se hasiči při pumpování střídali. Ze stříkačky hasicí voda dosáhla řádově kolem deseti metrů.Bylo možné zde spatřit i pozdější motorové stříkačky jako Flader nebo PPS8 s vozidlem Tatra 805. K vidění byla rovněž nádherná Praga RN (erena) hasičů z Lubníka. Výškový žebřík s vyložením 30 metrů přivezl hasičský sbor z Ústí nad Orlicí.Součástí programu oslav byla i scénka, kdy hostinská nese pivo ke stolu, kde sedí hasiči a mastí karty. Když zazní signál „HOŘÍ", tak nereagují a hrají dál. Ale hostinská je vyžene hasit. S brbláním přece jenom přitáhnou ruční stříkačku, ale ouha, není voda. Přivolají místní občany, kteří nosí vodu v kbelíkách, ale i v půllitrech.Hasičů je nedostatek, tak je k hašení povolán hasičský dorost, budoucí hasiči. Teprve jejich pomoc přispěla k uhašení hořícího domečku.

Zdroj:Stanislav Vimr